Gamča.cz

Barvení

K barvení se používají běžné pigmenty v široké škále, řada z nich jsou po staletí stejné přírodní pigmenty, některé novější samozřejmě do výroby pronikly díky poptávce po jasných odstínech široké škály barev. Na primitivní způsob barvení je stálost barev až překvapující. Prvních několik vyprání samozřejmě přebytek barvy pouští a je proto třeba zvýšená opatrnost při praní s jinými barvami. Po několika vypráních je gamča stálobarevná při překvapivém zachování původních barev. Součástí barvení je samozřejmě sušení. Kolem malých domků tkalců bývají po barvení na šňůrách mezi stromy rozvěšená obarvená přadena, u větších tklacoven jsou k tomu určené dřevěné sušáky.

Škrobení

Někteří tkalci škrobí přízi osnovy před prvním navinutím obarvených přaden na cívky, protože se jim s tvrdším vláknem ve stavu lépe pracuje. Při navíjení na cívky a později na buben velmi tvrdé vlákno trochu změkne, ale dobrým utažením při tkaní je výrobk tuhý na obmak a dobře vypadá pro prodej. Samozřejmě je nepoužitelný, tvrdý. To je samozřejmě poznat prostým pohmatem, gamča je tvrdá, drsná. Škrob se z větší části vypere prvním praním, ale až po druhém či dokonce třetím praní gamča dokonale zjemní.

Stáčení na cívky

Každé přadeno musí dělník nasadit na podomácku vyrobený stáčecí mechanismus, trochu podobný kolovratu, který pohání rukou přes kliku a stáčí vlánko na malou cívku. Z cívek se v dalších krocích vlákno rozdělí na to, které bude použito pro osnovu, tedy bude později navinuto na válec zavěšený na stavu, a na vlákno určené na osnovu. To bude později na jiných malých cívkách ve člunkách.

Navíjení na buben

Jde o vlákno pro osnovu. Jednotlivé cívky se vodorovně zavěsí na hřídelky ve vertkálním stojanu, kerý pojme takových cívek kolem stovky, a z ních se vlákno navíjí na buben, obvykle kolem 2 metrů dlouhý různého průměru, běžně až 150 centimetrů. V této fázi se již kombinují barvy tak, jak budou později převinuté na osnovní vál.

Navíjení na osnovní vál

Později se vlákno z více vekých bubnů ještě kombinuje a stočí se na válec do vlastního tkalcovského stavu – na osnovní vál. Na něm už jsou nitě osnovy seřazené do barevných kombinací, pravidelně se opakujích, symetricky od středu k oběma okrajům.

Navinutí cívek útku

Část vlákna, určeného pro útek, je třeba převinout na k tomu určené tenké cívky, které se musejí vejít do člunku. Často jde ale o vlákno jiného původu, než je to určené k osnově. Důvodem je kombinace různé tloušťky nebo různého původu zpracování, třeba ručně předené vlákno by se při použití pro osnovu ve stavu zadrhávalo v nitích listu, naopak při použití v útku výrazně zjemní výrobek, udělá ho na omak příjemnějším.

Založení příze do tkalcovského stavu

Po zavěšení osnovního válu musí tkadlec každou niť osnovy zvlášť provléci oběma listy tak, že objedna niť (řekněme niť 1 - 3 - 5 - ... prochází očkem nitěnky jednoho listu a okračuje skrz mezery mezi nitěnkami druhého listu. Naopak nitě č. 2 - 4 - 6 procházejí v prvně jmenovaném listu jen mezerami a obdobně v tomto druhém listu procházejí očkem nitěnek...zatímco objdneamezi svislými provázky či spíše režnými nitěmi obou listů umístěných těsně za sebou. List je svisle uložený dřevěný rám s nitěnkami, oddělujícími jednotlivá vlákna osnovy, odvíjená z válu směrem k prošlupu. Po provlečení se všechna vlákna připevní na válec, kam se pak bude navíjet utkaný textil, v češtině se mu odborně říká zbožový vál.

Stranou se připraví jednotivé člunky. Na výklopnou hřídelku každého z nich se navleče cívka požadované barvy a člunky se odloží na stranu.

Tkaní

Teprve po výše popsaných krocích může tkadlec zahájit vlastní tkaní. Pohon celého mechanismu obstarává tkadlec jak šlapáním pedálů, tak oběma rukama. Pedály převádí pohyb na zvedací mechanismus listů: polovina nití osnovy je daném okamžiku nahoře, druhá polovina dole. Tím vzniká prošlup, to je klínovitá mezera mezi nitěmi osnovy. Jedna ruka pohání prohoz člunku – přes provaz s rukojetí (v čestině se mu někdy říká dojáček). Pohybem směrem dolů střídavě doprava a doleva se udělí energie prohoznímu ramenu, které prohodí člunek prošlupem. Po každém prohozu se niť osnovy dorazním mechanismem prošlupního ústrojí dotlačí, aby bylo dosaženo dobrého utažení a hustoty utkané látky. Tento dorazní mechanismus prošlupu se v češtině nazývá bidlo. Bidlo je poháněno druhou rukou, pohybem střídavě od sebe a k sobě. Bidlo vypará z dálky spíše jako nějaký menší list s nitěnkami. Jenže tyhle svislé „nitěnky“ jsou jsou ve skutečnosti drobné vertikálně postavené kovové lamely, které každou niť prohozenou prošlupem přirazí (utáhnou).

Člunek svojí velikostí nedovolí velkou zásobu niti na cívce, proto se cívky musejí v každém čunku často vyměňovat.

Co barva útku, to jiný člunek. Po straně má tkadlec nachystáno vždy několik člunků a rychle je střídá. Každý prohoz musí počítat, aby příčné pruhy jedné barvy byly stejně široké, respektive se pravidelně opakovaly.

Jednotlivé gamči se oddělují buď tenkým proužkem jiné barvy, anebo vynecháním útku v délce několika centimetrů. Když všechno dobře jde, zručný tkadlec takto denně vyrobí až 7 kusů. 4 kusy tvoží dohromady 1 than (thán) – to je označení 4 kusů jako obchodní jednotky.

Od tkalců dostáváme gamči v thanech, půl­thanech, případně jednotlivých kusech podle domluvy. Oštítkování a balení provádíme sami, výrobci gamčí ani sárí se štítky nezabývají.

Powerloom

I do tkalcovství samozřejmě pronikají nové technologie, ale v případě gamči se jim moc nedaří. Jakž takž konkuruje tzv.powerloom, to je stav poháněný elektromotorem. Ve velkovýrobě sárí powerloom převažuje, u gamči je méně běžný. Z našeho pohledu jsou powerloomy historické stroje, poháněné elektromotorem přes řemen. Kvalita výrobků je viditelně nižší, ji vidět absence ručního zpracování.

Powerloom je ovšem levnější, i když ne výrazně. V principu se vlastní technika tkaní powerloomem od ručního tkaní přliš neodlišuje. Jeden člověk stihne obsluhovat zároveň několick stavů, obvykle 4 až 7.

Rozpoznat strojní a ruční tkaní na pohled je někdy obtížné i pro zkušeného obchodníka – záleží na použité technice, převážně kouzlech s prohozy člunků. Po delší zkušenosti si lze pomoci i čichem: vůně produktu se liší, protože u handloomu je člunek vždy dřevěný, u powerloomu vždy kovový. Tím získají svou specifickou vůni.